"Bratislava" text

Jen další šedý den, bezbarvý jak jsem chtěl mít to rád
Omámen litry vína, v krvi proudící špína, jak to mám rád
Opovrhovat sám sebou, pak splývat se stěnou
Tak jsem to míval rád, než přišel tenhle zvrat

Na sklonku sebezničení, v tom nejmenším tušení
Spadl mi do mé náruče anděl v podobě svlečený
Na kůži tuží popsaný, se srdcem v rukou vyrvaný
Na rtech mám věty, že mu všechny rány zahojím

Jak se to mohlo stát, že jsem to zrovna já?
Na světě ztracený, sám v sobě zavřený
Co ze všech možných ztrát
Dostal svojí dívku, co ve vlasech stříbro má

Den střídá noc, měsíc za měsícem, pak roční období
Stále jsme zavření ve stejném pokoji
Otázek přibývá jak vyčítek, když
Snažíš se mě držet dál od vína
Proč si nechci vzít všechno, co mi chceš dát
Víš proč nechci jít ven
Čeká tam spousta jmen
Co ti ublíží, změní na potápějící se led

Měla sis vybrat jiný svět, měla sis vybrat jiný zpěv
Snažil jsem se tě ochránit, na duši, na srdci, tak leť
Dej za mě pozdrav Pegasům, budu na tebe vzpomínat
Abych tě viděl, tak stačí vzlétnout k nebesům

Jak se to mohlo stát, že jsem to zrovna já?
Na světě ztracený, sám v sobě zavřený
Co ze všech možných ztrát
Dostal svojí dívku, co ve vlasech stříbro má